Jaké to je reprezentovat Českou republiku na olympijských hrách? Co člověku dá sport a jak se vyrovnat s neúspěchem? O tom všem přijela v rámci doprovodného programu 11. Olympiády dětí a mládeže v Kutné Hoře vyprávět hokejová reprezentantka a olympionička Alena Polenská.
Olympijské hry, reprezentační dres, život v Americe i chvíle, kdy se nedaří. Alena Polenská přijela do Kutné Hory sdílet svůj příběh s mladými sportovci a ukázat, že cesta k úspěchu není jen o medailích, ale především o vytrvalosti, radosti ze sportu a práci na sobě.
Doprovodný program 11. Olympiády dětí a mládeže v Kutné Hoře 2026 obohatila beseda s českou hokejovou reprezentantkou a olympioničkou Alenou Polenskou. Pozvání přijala s ochotou a v přednáškovém sále kutnohorské knihovny strávila více než hodinu se žáky ZŠ Žižkov, kterých dorazilo přibližně sedmdesát.
Besedu moderovala Lenka Pěgřímková a od prvních minut bylo jasné, že nepůjde jen o povídání o hokeji. Řeč byla o sportu, motivaci, překonávání překážek, ale také o rodině, přátelství, škole a životních rozhodnutích.
Alena Polenská zavzpomínala na své sportovní začátky v Kutné Hoře, na rivalitu se starším bratrem i na dobu, kdy si postupně uvědomovala, že hokej bude významnou součástí jejího života.
Na otázku, do jaké školy v Kutné Hoře chodila, odpověděla bez váhání:
„Chodila jsem na Palachovku, a to až do páté třídy. Pak jsem kvůli hokeji přešla do Kolína.“
Během besedy otevřeně mluvila také o tom, jaké bylo v patnácti letech opustit domov a odcestovat do Spojených států amerických, kde studovala, hrála hokej a získávala cenné zkušenosti nejen na ledě, ale i v běžném životě.
„Moje já, moje identita, byla být hokejistkou,“ popsala období, kdy sport tvořil středobod jejího života.
Velkou část besedy věnovala tématu motivace a tomu, jak pracovat s neúspěchem. Právě tato část děti zaujala možná nejvíce.
„Bavilo mě to prostředí, ta atmosféra, kamarádi. Bezpečné prostředí, které nám trenéři tvořili,“ vysvětlila dětem, proč u sportu vydržela i ve chvílích, kdy to bylo náročnější ustát.
Co by poradila mladým sportovcům, kteří se snaží, ale výsledky nepřicházejí tak rychle, jak by si přáli?
„Důležité je, jak se v tom prostředí cítíte. Nabíjí vás to? Dává vám to nějakou pozitivní energii? Dává mi ten sport něco? Nebo mi jenom bere? Vysává mě psychicky i fyzicky…?“
Zároveň připomněla, že sport není jen o vítězstvích.
„Když se nedaří, je důležité umět si v tom najít to dobré. Třeba tahle výměna se nám povedla, tahle přihrávka neměla chybu, tohle jsme se dnes naučily, tohle nás zase posunulo…“
Řeč přišla také na olympijské hry, reprezentaci České republiky a mimořádnou čest nést českou vlajku při slavnostním ceremoniálu Olympijských her v Pekingu. Alena zdůraznila, že tento okamžik nevnímala pouze jako osobní ocenění, ale jako uznání práce celého týmu a všech hráček, které se na úspěchu českého ženského hokeje dlouhodobě podílely.
Nechyběly ani odlehčené otázky 😉 Třeba jaké má Alena rituály před zápasem.
„Rituálů mám hodně. Ale ten nejstarší a nejběžnější je postup při oblékání výstroje. Vždycky si zavážu jako první levou brusli,“ prozradila s úsměvem.
Po skončení besedy měly děti prostor pro vlastní dotazy, společné fotografie i autogramy. Setkání tak nabídlo nejen možnost poznat vrcholovou sportovkyni, ale také otevřeně mluvit o tématech, která řeší mnoho mladých sportovců, ale i rodičů každý den.
Aleně Polenské děkujeme za její čas, otevřenost a inspirativní povídání. Velmi si vážíme toho, že přijala naše pozvání a stala se součástí doprovodného programu 11. Olympiády dětí a mládeže v Kutné Hoře 2026.
aby tu bylo co nejvíce informací ze sportovního dění v Kutné Hoře.
Zatím se tu můžeš porozhlédnout, objevovat a sledovat, jak se obsah postupně rozrůstá.